Básně o andělech

Anděl bílý letí,
křídla jak sníh má,
chrání nás a hlídá,
každou noc i dne.

Zlaté andělíčky,
svítí na nebi,
každý z nich má někde,
dítě k hlídání.

Andílek na střeše,
hlídá celý dům,
ráno zahřeje nás,
večer šeptá: spum.

Kde bydlí andělé?
Vysoko v oblak.
Ale někdy sletí,
schován na váš práh.

Anděl zpívá tiše,
píseň bez slov má,
kdo ho slyší v srdci,
ten se nebojí sám.

Křídla andělova,
jak pavučina,
lehká a přitom silná,
chrání od zlého a vin.

Anděl sestoupil z výšin,
v adventní ten čas,
zlaté světlo nesl sebou,
daroval ho nám.

Na betlémské stráni,
pastýřům se zjevil,
zpráva o narozeném,
celý svět to věděl.

Na vrcholu stromku,
andílek sedí,
pod ním svíčky hoří,
celá rodina vidí.

Vánoce jsou tady,
anděl se usmívá,
z nebe sletěl k nám,
ticho zavládá.

Anděl přichází,
v prosinci každý rok,
přináší dar malý,
dar klidu a zázrak.

Kdo ho uvítá,
otevřeným srdcem,
pocítí ten klid,
co se jmenuje Vánoce.

Gloria na nebi,
andělský zpěv zní,
Betlém leží v tichu,
hvězda svítí v dálce tam.

Zlatý andílek,
na pohlednici,
přeje hezké Vánoce,
v každé rodině.

Ale ten pravý anděl,
není na papíře,
je tam, kde je láska,
a kde srdce věří.

Vánoční andílek,
z papíru a stříbra,
visí na jedličce,
celou zimu světla.

Děti se na něj dívají,
co asi dělá teď,
anděl mlčí tiše,
takový je svět.

Zpívejte andělé,
chválu na výsostech,
narodil se Ježíš,
v Betlémě v té noci.

Pastýři přispěchali,
mudrcové šli z dálky,
andělé bdí nad nimi,
celé vánoční svátky.

Sněhový anděl,
na trávníku leží,
děti ho vytvořily,
dřív než sníh odejde.

Ruce roztažené,
jako velká křídla,
anděl v sněhu spí,
do jara si přál tu.

Jsou andělé neviditelní,
ale jejich přítomnost,
cítíme v těch chvílích,
kdy slova nestačí.

Ve slabosti i síle,
v radosti i zármutku,
někdo za námi stojí,
tiše, bez hluku.

Anděl není ze slov,
ani z malby zlaté,
anděl je z té chvíle,
kdy se srdce otevírá.

Kdo hledá anděla,
najde ho v dobrém skutku,
v ruce, co se podá,
v objetí bez podmínky.

Rci mi, ty posle boží,
co jsi z nebe vzal,
jakou zprávu neseš,
přes tak daleký dál.

Mír a pokoj neseš,
naději a světlo,
to je poselství tvé,
starší než katedrály.

Chvalte, nebeské chóry,
Pána věků všech,
andělé se klanějí,
za nás, za hříšných pech.

Když padám do tmy,
anděl ruku natáhne,
neviditelnou, ale jistou,
vstát mi pomáhne.

Nevím, jestli věřím,
v to, co oko nevidí,
ale ta ruka v temnotě,
skutečná je vždy.

Andělé střeží cestu,
každého poutníka,
od prvního do posledního,
kroku na zemi.

Kdo kráčí v pravdě,
na cestě svou vlastní,
nebojí se zabloudění,
andělé mu stráží.

Strážný anděl mého dítěte,
opatruj ho dnes,
drž ho za ruku,
kdekoli kdes.

Chraň ho na cestách,
na hřišti i doma,
strážný anděl stojí vždy,
i když tma je tuhá.

Anděl strážný je mi blíž,
než si myslím sám,
je tam, kde ho nečekám,
ticho a bez slov.

Ve chvíli nebezpečí,
v oku každé bouře,
strážný anděl je tu,
za každou hrou.

Každý z nás má anděla,
říká stará víra,
co nás celý život,
provází a hlídá.

Strážný anděl nespi,
bdí, když já spím,
ráno vstanu zdravý,
je to jeho díl.

Poděkovat zapomínám,
ale on odpouští,
strážný anděl neúčtuje,
jen chrání a hlídá.

Kde je tvůj anděl strážný?
Blíž, než vidíš ho.
V každé dobré myšlence,
v každém laskavém slově.

Anděl není v oblacích,
anděl je v srdci tvém,
v rozhodnutí pro dobro,
to je anděl tvůj den.