Kondolence při úmrtí matky

Co tato ztráta znamená

Matka je pro většinu lidí prvním vztahem vůbec. Je to člověk, který byl přítomen ještě dřív, než jsme si uvědomili, kdo jsme. Její odchod proto není jen smutek z ní samotné. Pozůstalý znovu skládá, kdo teď je, jaká místa v něm zůstala prázdná a kdo je teď v rodině přítomen a kdo chybí. To jsou věci, na které neexistuje správná odpověď.

Rodinné role se odchodem matky přeskupí. Syn nebo dcera se ocitají na místě, kde předtím stála ona. Sourozenci spolu musí vyřešit věci, které matka dosud držela pohromadě. Vdovec se přes noc ocitá sám po desetiletích partnerství. Vnoučata ztrácejí člověka, u kterého byl svět bezpečnější. Žádná z těchto situací není stejná, i když mají společný název.

Dobrá kondolence nepředepisuje pozůstalému, jak se má cítit ani jak dlouho. Neříká, že to přejde. Říká: vím, že to bylo důležité. Jsem tu.

Kondolence pro syna

• Petře, ráno jsem se dozvěděla o smrti tvojí maminky. Je mi to moc líto. Vím, jak silné pouto jste měli a kolik pro tebe znamenala. Pamatuju si, jak jsi mi vždycky vyprávěl o jejích nedělních koláčích a jak na ně jezdili tví kluci. Neumím tu ztrátu zaplnit, ale chci, abys věděl, že myslím na vás všechny. Kdykoli budeš potřebovat zavolat, jsem tu. Hanka.

• Martine, slyšel jsem tu smutnou zprávu od Ondry. Upřímně ti soustraste. Tvoja mamka byla výjimečný člověk, to vím i z toho mála, co jsem ji znal. Jestli potřebuješ ruku, pohov nebo jen to, aby byl někdo u tebe, ozvi se. Petr.

• Vážený Tomáši, dovolte, abych vám vyjádřil upřímnou soustrast s odchodem vaší paní matky. Věřím, že její vzpomínka zůstane v rodině živá ještě hodně dlouho. Pokud bych mohl s čímkoli pomoci v těchto dnech, dejte mi prosím vědět. S úctou Jan Kovář.

• Radku, nevím, co říct, a přesto chci napsat. Maminka odešla a to je ztráta, která má svoji váhu. Vzpomínám, jak ses jednou zmínil, že ti vždy zvedla telefon, ať bylo jakkoliv pozdě. Takoví lidé se nedají nahradit. Drž se a víš, kde jsem. Luboš.

Kondolence pro dceru

• Milá Aneto, slyšela jsem o smrti maminky. Je mi to opravdu líto. Tvoje máma byla pro mě v životě důležitá osoba, vzpomínám na ty letní zahrady u vás v Lysé. Vím, že tahle ztráta je teď nesmírná. Pokud bys cokoli potřebovala, ať telefon, oběd nebo jen mlčení nad kávou, jsem tady. Objímám tě. Lenka.

• Kačko, jen krátce. Tak moc mi to líto. Vím, jak úzce jste spolu byly a kolik hodin jste strávily jen spolu na chatě. Tahle mezera se tak rychle nezaplní. Jsem tu, kdykoli budeš potřebovat. Tereza.

• Vážená Markéto, dovolte mi vyjádřit hlubokou soustrast s odchodem vaší maminky. Poznat ji osobně bylo pro mě ctí. Vyzařovalo z ní klid, který si jistě nesete i vy. Pokud bych mohla pomoci s čímkoli praktickým v těchto dnech, ráda přijdu. Ivana Horáčková.

• Pavlo, chtěla jsem ti napsat hned, ale nevěděla jsem jak. Maminka ti dělala zázemí celý život. Teď ho budeš stavět trochu jinak. Vím, že to jde, ale taky vím, že to bolí. Zavolej mi, kdykoliv. Simona.

Kondolence pro vnouče

• Milý Honzo, je mi líto, že babička odešla. Vždycky o tobě mluvila s pýchou, vyprávěla, jak chodíš na fotbal a co všechno jsi se naučil v autoškole. Vím, že babičky nikdo nenahradí. Vzpomínej na ni s láskou a klidně si o ní povídej, ona by to chtěla. Strejda Pavel.

• Karolínko, slyšela jsem, že babička odešla. To je moc smutná zpráva. Vzpomínám si, jak vás vodila ven a jak jste spolu pekly buchty. Taková babička je vzácná věc. Jsem tu, kdyby ses potřebovala o ní s někým pokecat. Teta Ilona.

• Milý Jakube, dozvěděl jsem se o odchodu tvé babičky. Upřímná soustrast tobě i celé rodině. Vím, jak ráda vyprávěla o tobě a o tom, jak rád vaříš. Uchovat v sobě to nejlepší z ní je jeden ze způsobů, jak ji mít pořád trochu u sebe. David.

Kondolence pro vdovce (otce zesnulé)

• Vážený pane Nováku, přijměte soustrast s odchodem paní Marie. Měl jsem tu čest poznat ji jako vaši ženu i jako milou sousedku. Vím, že po čtyřiceti letech manželství je to ztráta, kterou nikdo nemůže vyrovnat slovy. Pokud bych mohl s něčím prakticky pomoci, máte můj telefon. Rád bych se zastavil, kdybyste byl v pondělí doma. Karel Svoboda z protějšího domu.

• Miloši, je mi to moc líto. Jarka byla skvělá žena a vím, jaký jste měli vztah. Takhle osaměle jsi asi nebyl dlouho. Pokud bys cokoli potřeboval, třeba odvézt někam nebo jen posedět, zavolej mi. Jsem tu. Tvůj Radek.

• Vážený pane Procházko, dovolte mi upřímně kondolovat. Vaše žena byla pro rodinu i pro okolí oporou, a to se neříká každému. Vidím, jak velkou mezeru tímto odchodem. Pokud mohu pomoci s čímkoli praktickým nebo být jen přítomen, jsem k dispozici. S upřímnou úctou Ing. Tomáš Blaha.

Praktické tipy

1. Vyhněte se "vím, jak ti je" I když jste také ztratili matku, každý smutek je jiný. Tato věta uzavírá prostor místo toho, aby ho otevírala. Lepší je říct: "Vím, že to bolí, a jsem tu."
2. Konkrétní vzpomínka na maminku má větší váhu než superlativ Věta "vaše maminka byla skvělá žena" nic moc neříká. "Vzpomínám, jak uměla poslouchat bez hodnocení" říká mnohem víc a pozůstalý ví, že o ní opravdu přemýšlíte.
3. Pozor na frázi "teď jsi paní domu" nebo "teď jste dospělí" Synovi ani dceři nepomáhá nová role uložená zvenčí. Nechte je přijít na to, jak se s tím vypořádají, sami a ve svém čase.
4. Nabídněte konkrétní pomoc Místo "dej vědět, jestli budeš cokoli potřebovat" zkuste "mohu přijet v úterý odvézt Péťu do školy" nebo "mohu zajet k notáři s tebou". Konkrétní nabídka je snazší přijmout.
5. Pište v první osobě jednotného čísla Kondolence za "nás" nebo za "celou rodinu" funguje u formálních zpráv. Osobní zprávu pište jako vy sami za sebe. "Mně je to líto" je upřímnější než "nám všem je to líto".

Časté otázky