Mikulášské básničky pro děti

Mikuláš jde přes les,
nese plný koš,
hodné děti dostaly,
oříšek i groš.

Čert má dlouhý ocas,
Mikuláš má vous,
já jsem hodný kluk dnes,
plný dostanu dóz.

Přijel Mikuláš k nám,
velkej pytel má,
hodným dětem rozdal,
sladká přání svá.

Mikuláš klepe,
za dveřmi stojí,
hodné dítě ví,
kdo se ho nebojí.

Čert čert čert,
kopyta jak zvon,
Mikuláš ho zkrotil,
andílek zvoní dál.

Hvězdička svítila,
Mikuláš šel k nám,
do punčochy dal mi,
čokoládku sám.

Punčocha na okně,
ráno tam bude dar,
hodné děti čeká,
sladký sváteční svár.

Mikuláš, Mikuláš,
kdo se tě bojí dnes,
jenom dítě zlé,
hodné se raduje ves.

Přišel k nám dnes Mikuláš,
s andělem a čertem,
hodné děti stály tam,
každé s dárkem zvrtkem.

Básničku si říkáme,
písničku si zpíváme,
Mikuláši, víme,
hodní všichni jsme.

Andílek bílý letí,
za ním jde čert černý,
Mikuláš jim říká:
dnes jsme v cíli věrní.

Dárky rozdáme tu,
hodným dětem všem,
zazpíváme spolu,
radostný ten den.

Když přijde šestý prosinec,
zvoní po vesnici,
Mikuláš jde od dveří,
k nové světnici.

Děti stojí v řadě,
říkají svůj vers,
kdo se naučil ho,
dostane svůj dar.

Čert přišel s řetězem,
třískal jím o zem,
ale hodné dítě,
nebálo se nic.

Mikuláš se usmál,
anděl zamával,
dárky schystány,
čas radosti nastal.

Mikuláši, Mikuláši,
přišel jsi k nám zas,
přinesl jsi dárky,
pro nás pro všechny dnes.

Básničku ti říkáme,
rádi tě tu vítáme,
přijď zas příští rok,
budeme mít rok.

Tři poutníci přišli,
anděl, čert a bíl,
Mikuláš vedl je,
přes zaváté díl.

Hodné dítě přijde,
říká svoji báseň,
čert jen kouká zpovzdálí,
anděl zpívá jasně.

Mikuláš jde horou,
sněhem po kolena,
nese plný koš dnes,
pro každého dítěna.

Biskupský má plášť svůj,
berlu zlatou drží,
kdekdo dobrý zná ho,
rád mu dveře otevří.

Byl jednou jeden stařec,
co chodil každý rok,
přinášel dětem dárky,
přes hory, přes potok.

Jmenoval se Mikuláš,
nosil mitru zlatou,
kdo ho pozval dovnitř,
toho čekal dar s chvatou.

Šestého prosince,
ráno za svítání,
Mikuláš se vydal,
na svou pouť dál k nám.

Každé hodné dítě,
punčochu si vzalo,
čokoládu, oříšky,
vše se rozdalo.

Mikuláš má velký vous,
biskupský má klobouk,
kdo se chová slušně,
dostane dnes přídel.

Přes zaváté pole,
přes zamrzlý chodník,
Mikuláš kráčí k nám,
nesoucí svůj vzorek.

Letos přišel brzy,
dřív než padl mrak,
hodné děti čeká,
sladký odměny znak.

V komíně se skrývá čert,
kouká dolů k nám,
hodné dítě ho nezná,
bojí se zlý tám.

Ale kdo se chová hezky,
čerta nevidí,
Mikuláš ho schová,
v pytli kdesi.

Říká čert s řetězem:
Kde jsou zlobivé?
Ale hodné děti,
stojí klidně všechny.

Mikuláš mu pokývá,
jdi zas do komína,
letos nemáš práci tu,
hodná jsou všechna.

Čert přišel k nám z pekla,
kopyta jak zvon,
ale hodné děti,
nebojíme se.

Básničku jsme říkali,
slušně pozdravili,
čert se schoval zahanbil,
odešel pryč tím.

Kdo špatně jí a zlobí,
čert si pro něj jde,
ale kdo byl hodný,
sladký dárek bere.

Šestého prosince v noci,
svítila hvězda jak pochodeň,
Mikuláš se vydal z dálky,
přes kopce a přes leden.

U každého domu klepal,
ptával se: kdo hodný byl?
Děti říkaly svou báseň,
každý dar si zasloužil.

Anděl letěl nad ním tiše,
čert šel trochu pozadu,
Mikuláš jim tiše řekl:
letos máme pohodu.

Kdo je to ten pán,
co přichází v prosinci,
s berlou a s mitrou zlatou,
po celé dědině?

To je přece Mikuláš,
co nosí plný pytel,
hodným dětem rozdává,
sladký dárků výběr.

Příští rok zas přijde,
šestého v noci,
buďme hodní celý rok,
abychom měli pomoci.

Andílek sletěl z nebe,
bílá křídla měl,
vedl za ruku Mikuláše,
přes les k nám letěl.

Za nimi šel čert tichý,
řetěz nesl v ruce,
ale hodné děti v domě,
básnily bez muce.

Mikuláš se usmál na ně,
dárky položil,
čert si smutně odkráčel,
anděl odletěl.

V kraji bylo ticho,
sníh pokrýval les,
Mikuláš šel pomalu,
nesl velký dnes.

Zastavil se u chaloupky,
zaklepal na dřev,
uvnitř děti básničku,
říkaly mu zpěv.

Otevřel svůj velký koš,
dárky vyložil,
pozdravil a odešel,
tam, kde sníh byl hlíl.