Básničky o květnu pro děti

Kvetou stromy, kvetou,
vůní plný svět,
přišel krásný květen,
radostný a let.

Čmelák bručí v poli,
brouček leze ven,
slunce svítí jasně,
pěkný květnový den.

Motýlek si letí,
z květu na květ jde,
hledá sladký nektar,
všude ho najde.

Kvetou třešně bíle,
jabloně i hrušky,
přiletěly ptáky,
zpívají nám ušky.

Maminka má svátek,
druhá neděle,
kvítek ji dám do dlaně,
ráda bude hele.

Tráva roste rychle,
zelená jak smaragd,
v květnu celá zahrada,
kvete bez zastávky.

Vlaštovka se vrátila,
hnízdo staví zas,
jarní zpěv přinese,
celý den a ráz.

Slunce svítí výše,
den je stále del,
kvetoucí je květen,
přichází pěkně vel.

Přišel krásný máj,
příroda se probudila,
každý stromek v zahradě,
bíle rozkvetila.

Čmeláci a včely,
brouzdají po květech,
sluníčko nám svítí,
v jasných paprscích.

Maminka má ruky měkké,
každý den se stará,
v květnu jí řekneme:
jak moc se nám hodí tvá práca.

Kvítek červený jí dáme,
obejm i líbání,
za každý den v roce,
poděkujeme jí se snažením.

Přijde mlha ranní,
slunce ji rozehřeje,
na louce se třpytí rosa,
voní tráva, seje.

Sedmikrásky bílé,
pampelišky zlaté,
to je naše louka,
v máji rozkvetlá té.

Kvetoucí jabloně,
voní celou vsí,
vlétla tam i včelka,
nektar si unísí.

Letos květ je hustý,
bude jablek dost,
podzim přinese nám,
sladkou, zlatou chost.

Vlaštovka si staví hnízdo,
pod střechou tam stojí,
přiletěla z daleka,
slunka se nebojí.

Svírá hlínu zobákem,
trávu a chloupky,
připraví svým ptáčatům,
teplé, jemné louky.

Přišlo jaro, přišel máj,
každý strom kvete dál,
zpívají nám slavíci,
v parku i v háj.

Děti vybíhají ven,
za teplem a trávou,
to je nejkrásnější čas,
rok si jde s přídavou.

Čmelák velký, tmavý,
bručí jako motor,
přilétá k lupínkům,
saje nektar vestor.

Bez čmeláka květ,
plod by neměl,
dobrý je ten dělník,
křídla v práci shmel.

Třešňový sad stojí,
bílý jako sníh,
ale teplejší zdaleka,
než je zimní tih.

Přijde červen brzy,
třešně zčervenají,
děti v zahradě,
košíky si dávají.

Druhá neděle v květnu,
den je jeden velký,
maminky to ví dobře,
svátku v jasné selky.

Kdo jí kvítek přinese,
kdo jí ráno vstane,
ten ví, co má znamenat,
láska, která neustane.

Slavík zpívá v houštině,
od rána do noci,
nikdo ho neviděl,
zpěv však slyšet moci.

Najdi ho v šeříkách,
hlas ho prozradí,
kdo ho slyšel jednou,
nikdy nezapomene si.

Šeřík voní u plotu,
fialový květ,
přitahuje čmeláky,
celý zahradní svět.

Trhni si ho trochu,
dej ho v kytičce,
mamince ho odnes,
v ranní chvíličce.

Po deštíku jarním,
svítí jasná duha,
sedmikráska vzpřímí,
stonkem těžká sucha.

Pole, les a zahrada,
zelení se zas,
po dešti je vůně,
nejkrásnější ráz.

Máj, máj, zelený máj,
přišlo jaro do vsí,
stromy kvetu kolem cest,
ptáčci zpívají.

Červený mák na poli,
vlní se jak moře,
vítr ho kolíbá,
v ranní jarní koře.

Kdo ho neznal z dálky,
kdo ho neznal z vesnice,
ten neví, co je máj,
ten neví, co je krasnice.

Na máji zelená,
stužka se vlní ven,
kluci stavěli ho,
celý jarní den.

Dívky tančily kol,
písničky zpívaly,
tak slavili máj,
jak dávno slavívaly.

Přišla jarní vichřice,
prohnala mraky,
za ní vyšlo slunce,
jasný zlatý ráj.

Tak je každý máj dnes,
chvíle deště, chvíle jasu,
jako celý lidský věk,
střídá čas a krásu.

Vysadili jsme strom,
na kopci nad vesní,
poroste tu dál,
za mnoho příštích jí.

Květ ho ozdobí,
každý rozkvetlý máj,
to je náš strom na kopci,
naší vsi dar a ráj.