Tady najdete 25 básniček o listopadu pro děti. Jsou tu krátké říkanky pro nejmenší, básničky o Dušičkách a sv. Martinovi, verše o mlze a holých stromech i tradiční básně o blížící se zimě. Originálně, bez sentimentu a klišé. Zkopírujte nebo naučte zpaměti.
01Krátké pro nejmenší
Čtyřřádkové říkanky. Dítě je zvládne naučit za jedno odpoledne.
Stromy stojí bez listí,
větve svírá mráz.
Listopad je tichý pán,
zima klepe na nás.
Mlha leží nad řekou,
nevidím na druhý břeh.
V deset hodin slunce přijde,
mlhu rozhání.
Dušičky jsou prvního,
jdeme na hřbitov.
Svíčka hoří na hrobě,
vzpomínáme tiše.
Martin přijede na bílém koni,
přinese první sníh.
Jedenáctého listopadu,
zima začíná.
Sníh padá poprvé,
vločky jsou malinké.
Do rána zase roztaje,
ale byl tu chvíli.
Déšť bubnuje na okno,
šedé nebe, šedá zem.
V pokoji je teplo,
čaj s medem chutná víc.
Veverka se zásobila,
ořechy jsou v dutině.
Celý listopad spí,
čeká na jaro.
Listí leží na zemi,
hnědé, mokré, tmavé.
Kroky v něm šustí tiše,
podzim se loučí.
02Pro recitaci v MŠ/ZŠ
Delší básničky vhodné na listopadovou besídku, Dušičky nebo svátek sv. Martina.
Dušičky jsou prvního listopadu,
svíčky svítí na hřbitovech.
Jdeme s rodiči vzpomenout
na ty, kteří odešli.
Chrysantémy voní v chladném vzduchu,
světla hrají v tichém odpoledni.
Vzpomínáme a mlčíme,
protože slova nestačí.
Martin přijíždí na koni,
kůň je bílý jako sníh.
Jedenáctého listopadu
zima dostane své jméno.
Martinská husa na stole voní,
víno se lije do sklenic.
Starý zvyk drží rodinu pohromadě
přes tmavé listopadové večery.
Stromy stojí holé v listopadu,
každá větev je vidět.
V létě se za nimi schovávaly,
teď jsou upřímné.
Možná je podzim čestný,
bere zbytečné věci pryč.
Zůstane jen to, co je pevné,
kmen, větve a kořeny.
Mlha přišla bez ohlášení,
město zmizelo v ní.
Lampy svítí žlutě,
kroky znějí z dálky.
Mlhavý listopad má své kouzlo,
svět je menší a bližší.
Jako by nás mlha objala
a zavřela dveře za námi.
První sníh padá v noci tiše,
ráno je bílá zahrada.
Stopy ve sněhu vedou ke garáži,
pes je čichal a zůstal.
První sníh listopadu
je jiný než únorový.
Je křehký a přechodný,
do poledne roztaje.
Listí tlí pod stromy,
vrací se do země.
Co bylo zelené v červnu,
krmí kořeny v listopadu.
Koloběh přírody
nepotřebuje naše porozumění.
Běží dál bez ohledu na nás,
přesný a klidný.
03O typických jevech listopadu
Básničky zachycují konkrétní listopad: Dušičky, sv. Martin, mlhu, déšť a holé stromy.
Prvního listopadu ráno,
svíčka hoří na hrobě.
Říkáme jméno tiše
tomu, kdo tu není.
Dušičky nejsou smutek jen,
jsou i vděčnost a paměť.
Kdo nás naučil milovat,
ten v nás žije dál.
Na sv. Martina husa paří,
stará chasa večeří.
Nové víno voní ze sklepa,
jedenáctého to byl zvyk.
Martin přijede na bílém koni,
přinese první mrazy.
A pak se zavřou stodoly
a čeká se na Vánoce.
Holé stromy v parku
vypadají jako skelety.
Ale to je klam,
žijí pod zemí.
Kořeny drží, pupeny čekají,
jaro přijde v dubnu.
Strom ví, co dělá,
i když to tak nevypadá.
Déšť bubnuje celý den,
kapky na okně stékají.
Venku šedá obloha,
uvnitř teplo a světlo.
Listopadový déšť tě naučí,
co znamená být doma.
Doma je tam, kde neprší,
kde tě někdo čeká.
Mlha ráno, déšť v poledne,
tma v pět hodin.
Listopad je přísný učitel,
ale spravedlivý.
Naučí tě vážit si světla,
naučí tě vážit si tepla.
Po listopadu přijde prosinec,
ale pak jaro.
Racci letí nad řekou,
zima přitlačila je k městu.
V létě byly na moři,
v listopadu u nás.
Listopad přesunuje ptáky,
listopad přesunuje lidi.
Každý hledá teplo,
každý hledá domov.
04Lidové a tradiční
Tradiční básničky a říkadla o listopadu, zimě a Dušičkách.
Listopad je bratr zimy,
připravuje cestu jí.
Holé stromy, tuhý mráz,
to je jeho práce.
Svatomartinský sníh
nedrží přes zimu.
Ale hlásí, že zima jde,
a to stačí vědět.
Starý říkali v chalupě,
Martin přinese sníh.
A když nepřinesl,
zima zase přijde.
Dušičky svítí v noci,
hřbitov je plný světel.
Kdo kdá prohrálo co,
vzpomínka trvá dál.
Staří lidé chodívali
na hrob každý rok.
Není to smutek, ale věrnost,
věrnost těm co odešli.
Bramborová polévka voní
z kuchyně v listopad.
Venku prší, uvnitř teplo,
to je dost na jeden den.
Stará česká moudrost říká:
zimu přežiješ s klidnou myslí.
Jídlo, teplo, rodina,
víc nepotřebuješ.
Po Martinovi přijde advent,
po adventu Vánoce.
Kdo prošel novemberem,
ten ví, jak chutná prosinec.
Čekání na světlo a teplo
začíná v listopadu.
A proto jsou Vánoce krásné,
protože nejdřív byl tenhle měsíc.
Časté otázky
Co jsou Dušičky a kdy se slaví?
Dušičky jsou 1. listopadu, den všech svatých (a 2. listopadu den zesnulých). Je to tradiční den, kdy rodiny navštěvují hroby svých blízkých, zapalují svíčky a vzpomínají. Chrysantémy jsou typická květina pro Dušičky v Česku. Není to svátek smutku, ale svátek paměti a vděčnosti.
Kdy přijíždí sv. Martin a co přinese?
Svátek sv. Martina je 11. listopadu. Tradice říká, že Martin přijíždí na bílém koni, tedy přinese první sníh. Martinský sníh nemusí být vydatný, ale označuje, že zima je na cestě. Na Martina se také servíruje martinská husa a otevírá se burčák nebo mladé víno.
Proč je v listopadu tak brzy tma?
Protože Česká republika leží ve středních zeměpisných šířkách a Slunce v zimě svítí pod nízkým úhlem. V listopadu tma nastupuje kolem 16 hodin, v prosinci kolem 15:30. Nejkratší den je 21. nebo 22. prosince (zimní slunovrat), pak se dny pomalu prodlužují.
Jaká básnicka o listopadu je vhodná pro vystoupení na besídce?
Z druhé sekce jsou vhodné básničky o Dušičkách nebo sv. Martinovi. Mají 8 řádků a jasné téma, které děti i rodiče znají. Básnicka o sv. Martinovi (přijíždí na bílém koni) je dobrá volba, protože je hravá a děti ji rádi říkají. Básnicka o Dušičkách je vážnější a hodí se víc na vzpomínkové akce.