Kondolence pro souseda

Tři situace, jak kondolovat sousedovi

Nejčastější forma je lísteček do schránky. Hodí se tehdy, když sousedy nepotkáváte každý den, nebo když víte, že jsou teď doma s rodinou a nechcete zvonit. Lísteček rodinu k ničemu nezavazuje: přečtou ho, kdy chtějí, a odpovědět nemusí.

Vzkaz na dveře funguje trochu jinak. Přiložíte ho k drobnosti, kytce nebo hrnci polévky a necháte před dveřmi. Rodina ho najde, až přijde domů. Je to o něco osobnější gesto než schránka, ale pořád nenásilné. Nemusíte stát v chodbě a čekat na reakci.

Osobní rozhovor na schodišti nebo u branky bývá nejkratší ze všech forem. Věta nebo dvě, nabídka pomoci, podání ruky. Víc se nečeká. Sousedé, kteří chtějí klid, to ocení. Těm, kteří potřebují mluvit, stačí váš zájem jako podnět.

Lísteček do schránky

Pět vzorů pro papírek do schránky. Podepište vždy jménem a číslem bytu nebo adresou, aby rodina věděla, od koho to je.

• Vážená paní Nováková, dnes jsme se dozvěděli o smrti pana Karla. Přijměte naši upřímnou soustrast. Bude nám chybět jeho pozdrav u branky a povídání o zahradě. Pokud bychom mohli s něčím prakticky pomoci, máte na nás telefon. Sousedi Hradeční, byt 12.

• Pane a paní Kováčovi, slyšeli jsme smutnou zprávu a moc nám to lelo. Malý Tomáš byl skvělý kluk a my na něj nikdy nezapomeneme. Víme, že teď není čas na slova. Jsme přes chodbu, kdykoli budete potřebovat. Sousedé z bytu 8, rodina Horáčkova.

• Dobrý den, sousedé. Dozvěděli jsme se o vašem smutku. Neznali jsme se zase tak dobře, ale vždy jste nás přivítali úsměvem na schodišti. To se nezapomíná. Soustrast vám a celé rodině. Svobodovi, přízemí vlevo.

• Anko, slyšela jsem o Petrovi. Je mi to moc líto. Věděla jsi, že jsem tady, ale dneska to chci napsat černé na bílém: jsi tu, kdykoli potřebuješ. Kafe, projít se, prostě jen sedět. Nic víc. Lucie, byt 5.

• Vážení sousedé, s lítostí jsme přijali zprávu o úmrtí vašeho otce. Přijměte upřímnou soustrast. Pokud by bylo cokoliv, s čím bychom mohli pomoci (nákup, doprovod, cokoliv praktického), řekněte. Rodina Dvořákova, 2. patro, byt 14.

Vzkaz na dveře

Čtyři vzory pro lístek přiložený k drobnosti před dveřmi. Krátký, věcný, s nabídkou.

• Aničko, je nám to moc líto. Pod dveřmi máš polévku, dej si, až budeš chtít. Když cokoli, jsme přes chodbu. Hana a Pavel.

• Vážená paní Horáková, přijměte malou kytici jako výraz soustrasti. Přejeme vám co nejklidnější dny. Sousedi ze 3. patra.

• Tomáši, víme, co se stalo. Nechali jsme tu koláče od maminky. Jez, nezapomeň na sebe. Potkáme se, až budeš chtít. Rodina Pospíšilova, byt 7.

• Dobrý den, jsme sousedé z vchodu B. Slyšeli jsme o vašem smutku a chtěli jsme aspoň takhle dát vědět, že vám myslíme. Nic nečekáme. Přijměte upřímnou soustrast. Novotní.

Pro osobní rozhovor (co říct)

Čtyři vzory pro setkání na schodišti, u branky nebo v obchodě. Věty určené k říkání nahlas: krátké, bez planého utěšování.

• Pane Nováku, je mi líto, co se stalo. Pokud bych mohl s něčím pomoci, máte mě v paneláku, byt 6. Stačí zazvonit.

• Maruško, dneska jsem se dozvěděla. Chci jen říct, že vím a že mi to není jedno. Nemusíš nic říkat. Jsem ráda, že jsme sousedky.

• Dobrý den, pane Holánku. Moc mi to bylo líto, když jsem slyšel. Pokud by bylo cokoliv praktického, nákup nebo odvoz, neváhejte. Jsem ve vchodu vedle, jmenuji se Kratochvíl.

• Evo, viděla jsem tě dneska v obchodě a nevěděla jsem, jestli zastavit. Jsem ráda, že jsem to udělala. Prostě vím a myslím na vás. Jak se daří?

Praktické tipy

1. Krátká drobnost s lístečkem často víc než dlouhý dopis. Kytka z místního květinářství, krabička koláčů nebo hrnec polévky jsou konkrétní gesto. Rodina ho ocení, aniž by musela cokoli říkat nebo dělat.
2. Lísteček sousedy k ničemu nezavazuje. Někteří pozůstalí potřebují klid a ticho. Lístek do schránky nebo pod dveře dává rodině svobodu reagovat, kdy chce, nebo vůbec. Zvonění s condolencí může přijít ve špatnou chvíli.
3. Nabídněte konkrétní pomoc, ne obecnou. "Řekněte, kdyby bylo cokoliv" rodina slyší desetkrát a nikdy nevyužije, protože nevyžadovat je těžké. Lepší je: "V pátek jedu na nákup, mohu vzít váš seznam" nebo "Mohu odvézt na úřady, stačí říct".
4. Podepište se jménem a číslem bytu. Sousedé z velkého domu nebo panelákového vchodu se nemusí znát jménem. Bez podpisu s číslem bytu rodina neví, kdo to byl, a nemůže ani poděkovat, i kdyby chtěla.
5. Po pohřbu se aspoň jednou ozvěte znovu. Ztráta souseda neskončí pohřbem. Kratičká zpráva nebo krátký rozhovor o tři týdny později dá rodině vědět, že na ni nezapomněli.

Časté otázky