Státní svátky ČR 2026

První den nového roku zároveň připomíná 1. leden 1993, kdy se Československo rozdělilo a vznikla samostatná Česká republika. Banky, úřady i většina obchodů zavřeno, jen některé samoobsluhy fungují omezeně. Tradičně se slaví novoroční přípitek šampaňským a kapr s bramborovým salátem.

Křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista. Státním svátkem v ČR je od roku 2016, předtím byl pracovním dnem. Tradičně den ticha a postu, v některých obcích se konají velkopáteční bohoslužby a otevírání skal podle pověr o pokladech.

Pohyblivý svátek navazující na velikonoční neděli. Tradice pomlázky upletené z vrbových proutků, kraslic a koledování od chlapců k dívkám za odměnu malovaných vajec. V ČR výhradně pondělí, na rozdíl od Polska a některých dalších zemí, kde se slaví obě neděle i pondělí Velikonoc.

Mezinárodní den práce navazuje na chicagské demonstrace z roku 1886. V ČR má dvojí charakter. Tradičně odbory pořádají prvomájové průvody, zároveň je 1. máj symbolem jara a lásky. Tradice políbení dívky pod rozkvetlou třešní vychází z básně K. H. Máchy.

Připomíná konec druhé světové války v Evropě 8. května 1945 a porážku nacistického Německa. Kapitulace byla podepsána 8. května v 22:43 středoevropského času. Východní blok slavil 9. května (kvůli moskevskému času), ČR po roce 1989 vrátila datum na 8. května. Kladení věnců v Národním památníku Vítkov i v Lidicích.

Připomíná příchod byzantských misionářů Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Bratři přinesli slovanské písmo (hlaholici) a křesťanství v slovanském jazyce. Hlavní oslavy jsou tradičně na Velehradě u papežské baziliky minor s Národní poutí.

Připomíná upálení reformátora Mistra Jana Husa v Kostnici 6. července 1415 za jeho kritiku církevního dogmatu a odpustkové praxe. Husovy myšlenky předznamenaly evropskou reformaci o sto let. Tradičně se konají husovské vatry, vzpomínkové akce v Husinci u Prachatic a v Kostnici. Společně s 5. červencem tvoří prodloužený státní víkend.

Připomíná svatého Václava, českého knížete zavražděného svým bratrem Boleslavem dne 28. září 935 ve Staré Boleslavi. Hlavní patron Čech, jeho jméno nese hlavní pražské náměstí, svatováclavská koruna i hymnus „Svatý Václave, vévodo české země". Státním svátkem od roku 2000. Hlavní oslavy ve Staré Boleslavi a u Pražského hradu.

Připomíná vyhlášení nezávislého Československa 28. října 1918 v Praze, kdy Národní výbor v čele s Antonínem Švehlou převzal moc po rozpadu Rakousko-Uherska. Klíčové datum moderní české historie. Tradiční pražská oslava na Pražském hradě, kde prezident republiky uděluje státní vyznamenání a probíhá slavnostní přehlídka.

Dvojí výročí. V roce 1939 nacisté po protiokupačních demonstracích zavřeli české vysoké školy a popravili devět studentů. Mezinárodně se proto 17. listopad slaví jako Den studentstva. V roce 1989 začala studentská demonstrace na Albertově, kterou Veřejná bezpečnost potlačila na Národní třídě a tím odstartovala sametovou revoluci. Tradiční pochod studentů z Albertova na Národní třídu.

Vánoční vigilie, předvečer Narození Páně. V ČR den rodinného setkání, štědrovečerní večeře tvořené tradičním kaprem s bramborovým salátem a předáváním dárků pod stromečkem od Ježíška. Tradičně banky a obchody otevřeny jen do 12 hodin, pak zavřeno. Plnohodnotným státním svátkem od roku 2020 (předtím byl zkráceným pracovním dnem do poledne).

Hlavní křesťanský svátek narození Ježíše Krista. V ČR den klidu, návštěvy příbuzných, sváteční oběd s kachnou nebo krůtou. Bohoslužby v kostelech, vánoční koledy. Datum 25. prosince vzniklo v 4. století na základě římského svátku Sol Invictus (Slunce nepřemožitelné), kdy se zimní slunovrat pojímal jako symbol Kristova příchodu na svět.

Připomíná svatého Štěpána, prvomučedníka popraveného kamenováním v Jeruzalémě kolem roku 35 za hlásání křesťanství. V ČR den dalších rodinných návštěv, tradice koledování („Štěpán je tu, otevřete sluku"). V některých regionech tradice koled žehnaných v kostele a chození s betlémem.