Státní svátky Polska 2026

Začátek nového roku. V Polsku, podobně jako v ČR, banky, úřady a většina obchodů zavřeny. Tradiční silvestrovský bál (bal sylwestrowy) s rodinou nebo přáteli, ohňostroj v půlnoci. Nový rok je státním svátkem nepřetržitě, v Polsku není znám rozdíl Den obnovy státu jako v ČR.

Křesťanský svátek Epifanie, příchod tří mudrců (Kašpar, Melichar, Baltazar) k Ježíši v Betlémě. V Polsku obnoven jako státní svátek v roce 2011, předtím zrušen komunistickou vládou v roce 1960. Tradičně se na dveře píší písmena K+M+B (nebo latinsky C+M+B) s datem. Velké průvody Tří králů ve městech, hlavně ve Varšavě a Krakově.

Hlavní křesťanský svátek vzkříšení Krista. V Polsku obě neděle i pondělí Velikonoc je státním svátkem (na rozdíl od ČR, kde je státní jen pondělí). V sobotu před Velikonocemi tradice „święconka", koš se symbolickými potravinami (vejce, šunka, sůl, chléb, čokoládové jehně) se nese do kostela k posvěcení. Velikonoční nedělní snídaně je největším jídlem celého roku.

Druhý den Velikonoc s tradicí „Śmigus-dyngus" (śmigus = polévání vodou, dyngus = obdarovávání). Chlapci polévají dívky vodou ze stříkaček, lahví a vědra, navzájem. Tradičně koleda, „polewają" znamená přátelské ohlášení sympatie. Podobnost s českým pomlázkováním, ale forma je rozdílná: voda místo pomlázky.

Mezinárodní svátek práce, navazuje na chicagské demonstrace 1886. V Polsku má tradičně menší politický náboj než za socialismu. Spolu s 3. květnem tvoří „majówka", dlouhý víkend, kdy Poláci masově cestují k Baltskému moři, do Karkonoš nebo Tater. Mnoho podniků si bere navíc 4. května jako Brückentag.

Připomíná přijetí první polské ústavy 3. května 1791, druhé moderní ústavy na světě po americké z roku 1787. Symbol národní hrdosti a polské státnosti. Ústava nikdy plně nenabyla účinnosti kvůli třetímu dělení Polska v roce 1795. Po obnovení Polska 1918 byl 3. květen vyhlášen státním svátkem, komunisté ho zrušili, po 1989 obnoven. Vojenské přehlídky, masové vyvěšování polské vlajky.

Svatodušní neděle, 49 dní po Velikonocích. Připomíná seslání Ducha Svatého na apoštoly v Jeruzalémě podle Skutků apoštolů. V Polsku známá jako „Zielone Świątki" (Zelené Svátky), tradice zdobení kostelů zelenými větvičkami a domácností břízovým listím. V Polsku je státním svátkem celá neděle (v ČR ani v Německu, kde svátky Letnic jsou v pondělí).

Katolický svátek úcty k Eucharistii, 60 dní po Velikonocích. V Polsku mohutné průvody s monstrancí ulicemi měst. Čtyři zastavení (oltáře) pod širým nebem, kde se předčítá z evangelia. Tradice sypání lupínků květin pod nohy procesí. V Polsku má hlubší tradici než ve většině jiných evropských zemí kvůli silné katolické identitě.

Dvojí svátek. Církevně Nanebevzetí Panny Marie, hlavní mariánský svátek katolické církve. Státně připomíná Bitvu o Varšavu 1920, takzvaný „Zázrak na Visle", kdy polská armáda pod velením Józefa Piłsudského zastavila 12. až 25. srpna 1920 sovětskou Rudou armádu postupující na Varšavu. Vítězství zachránilo nezávislost Polska a Evropu před šířením bolševické revoluce. Vojenské přehlídky, kladení věnců.

Den všech svatých, hlavní podzimní svátek v Polsku. Poláci masově navštěvují hřbitovy, zapalují svíčky („znicze") a kladou květiny i u hrobů příbuzných, které dlouho neviděli. Hřbitovy v noci doslova svítí miliony plamínků. V Polsku má větší tradici a hloubku než v ČR, je to jeden z nejvíce respektovaných svátků v roce. Dušičky (2.11.) zde nejsou státním svátkem, slaví se 1.11. společně.

Den nezávislosti, výročí obnovení polské státnosti 11. listopadu 1918 po 123 letech rozdělení mezi Rusko, Prusko a Rakousko-Uhersko. Józef Piłsudski toho dne převzal vrchní velení a tím symbolicky obnovil polský stát. Velké vojenské průvody, „Marsz Niepodległości" ve Varšavě, masové vyvěšování vlajek. Symbol polské národní hrdosti.

Narození Páně, hlavní křesťanský svátek. V Polsku Wigilia (Štědrý večer 24.12.) má největší význam, 12 chodů (symbolizuje 12 apoštolů), oplatek („opłatek") rozdělovaný mezi všechny členy rodiny s přáním, prázdná židle pro náhodného hosta nebo zesnulého. 25.12. den klidu, návštěvy, slavnostní oběd.

Druhý sváteční den, podobně jako v ČR. Tradice dalších návštěv, koled, kolportování. V některých regionech kladení slámy pod ubrus jako symbol Ježíšova narození v jeslích. V Polsku se Vánoce slaví silněji než v sousedních zemích, zejména díky silné katolické tradici, půlnoční mše („pasterka") v každé farnosti.